Blog

Zamykáte si doma? Tak proč si nechráníte svou značku?

Otázce ochrany značkového zboží proti padělání se na tomto blogu věnujeme poměrně často. Docela jednoduše proto, že problém se rozrůstá a podle všeho bude rozrůstat i nadále. Vznikají stále citelnější škody, obrana je každým rokem náročnější. Výrobci se snaží přenášet náklady na další hráče (např. provozovatele obchodních platforem) a pro ně jsou požadavky tak náročné, že to vede k destrukci trhů.

Před pár dny proběhlo specializovanými médii oznámení, že hodinky vyráběné firmami skupiny Swatch (vč. Omega, Longines a Calvin Klein) nebudou prodávány na Amazonu. Internetový gigant totiž nedokáže splnit požadavky na obranu proti padělatelům. Ty fakticky obnáší, že když prodejce zadá položku, měl by Amazon kontaktovat i výrobce a ověřit, že se jedná o originál. Pak je teprve možné pokračovat v prodeji. I když by byl proces ověřování pravosti z podstatné části automatizován, přesto přináší takové komplikace, že se výrobce hodin vzdal trhu s 300 miliony uživateli a Amazon zase přišel o velmi zajímavé zboží. Není to jen problém Amazonu, totéž řeší i další internetový gigant Alibaba.

Celou úvahu najdete zde.

Může dobrý obal chránit před padělateli?

Výzkum společnostmi MarkMonitor ukázal, že manažeři více než 86% procent výrobců značkových produktů jsou přesvědčeni, že jsou významně poškozování aktivitami padělatelům. Největší část dotázaných se domnívá, že jim padělatelé snižují tržby o 11 – 50%. Vedle poklesu tržeb hraje roli i to, že na trhu se pohybují produkty mizerné kvality a často i zdravotně závadné. Tento stav je důsledkem toho, že padělatelské odvětví se nesmírně rozrostlo a že získalo sílu, se kterou si fakticky nikdo neví rady. Historicky se totiž falšování týkalo primárně peněz a dokumentů. Další předměty byly falšovány jen výjimečně a ještě to souviselo spíš s historickými předměty.

Celý text českého překladu článku z časopisu Packaging Europe najdete zde.

Proč budujeme svět Optaglio uprostřed přírody

Výzkum společnostmi MarkMonitor ukázal, že manažeři více než 86% procent výrobců značkových produktů jsou přesvědčeni, že jsou významně poškozování aktivitami padělatelům. Největší část dotázaných se domnívá, že jim padělatelé snižují tržby o 11 – 50%. Vedle poklesu tržeb hraje roli i to, že na trhu se pohybují produkty mizerné kvality a často i zdravotně závadné. Tento stav je důsledkem toho, že padělatelské odvětví se nesmírně rozrostlo a že získalo sílu, se kterou si fakticky nikdo neví rady. Historicky se totiž falšování týkalo primárně peněz a dokumentů. Další předměty byly falšovány jen výjimečně a ještě to souviselo spíš s historickými předměty. Prostor pro padělatele značek vytvořila až masová výroba, nicméně podstatné změny nastaly v druhé polovině 20. století.

Celou úvahu najdete zde.

Ochrana značky, zničení trhu?

O potížích Amazonu s padělky se píše hodně. I my jsme se tomu již věnovali na našem blogu. Mezitím ale přituhlo. Amazon se stal terčem několika žalob. Na jedné straně se s ním soudí výrobci, kterým vadí, že se v nabídce objevují padělky jejich produktů. Na druhé straně útočí spotřebitelé (resp. specializované predátorské právnické kanceláře), co si na Amazonu koupili produkty, které se později ukázaly jako falešné a které nemají správné parametry. Naposledy sluneční brýle.

Celý text najdete zde.

Centralizovaná biometrie jako adrenalinový sport

Americká telekomunikační společnost Verizon musela před pár týdny přiznat, že se hackeři dostali k údajům o 6 milionech zákazníků. Aby toho nebylo málo, o pouhý měsíc dříve stejné firmě unikla data o 14 milionech lidí. Stalo se to při předávání informací mezi Verizonem a dodavatelskou firmou, která pomáhala s telefonickou podporou zákazníků. Obě organizace měly zabezpečené databáze, ale vznikl nějaký problém při vzájemné komunikaci. Banka UniCredit, které byly ukradeny údaje o 400 000 zákazníků, je na tom vlastně docela dobře. I když se jednalo o citlivé údaje včetně toho, kdo komu kolik dluží. A mezitím jen tak, jakoby mimochodem, proběhla zprávička, že švédská policie nedokázala ochránit informace o lidech, které vyšetřuje.  Ale to nejlepší nakonec

Celý text najdete zde.

Občanky v mobilech? Celkem chytrý nápad

Není tomu dlouho, co jsme na tomto blogu psali o nutnosti striktně oddělovat procesy identifikace a autentizace. Idenfikace směřuje k tomu, abychom se dozvěděli, s kým mám co do činění. Třeba tak, že nám o sobě řekne, že je Jaroslav Novák z Kladna a že se narodil 6. února 1970. Autentizace obnáší dokazování, že údajný pan Novák je opravdu tím, za koho se vydává. Právě toto oddělování dvou různých procesů je velmi užitečné, když uvažujeme o konceptu občanského průkazu v mobilním telefonu. V poslední době se jím hodně zabývá společnost HID, ale když zadáte do vyhledávače „mobile ID,“ dostanete se k řadě dalších zajímavých odkazů.

Celý text najdete zde.

Kdy začne vaše tělo patřit vašemu supermarketu?

Výrobci zařízení na snímání biometrických údajů se začínají orientovat na menší komerční subjekty. Přináší to obrovská rizika, která si ale zatím málokdo uvědomuje. Kolik máte v peněžence karet? Já tam mám kromě občanky a řidičského průkazu dvě různé slevové karty do restaurací, jednu do kina, pět do různých prodejních sítí, kopírovací kartu, zdravotní pojišťovnu a asistenční službu pro automobilisty. Zkuste si představit,  že by místo každé z nich byl načten nějaký biometrický údaj – otisk palce, záznam hlasu, geometrie obličeje, zornička, duhovka, rytmus chůze… uživatelům by se uvolnilo místo v pěněžence, nebylo by zapotřebí řešit ztráty a duplikáty a firmy by vše měly lépe pod kontrolou.

Celý text článku pro Sales, Marketing, Media najdete zde.

Proč identifikace není autentizace

 Všeobecné nadšení biometrií vede k tomu, že jsou dramaticky podceňována některá rizika. Tomu jsme se už na tomto blogu věnovali opakovaně a ještě budeme věnovat. Dnes připomeneme jednu starou zásadu informační bezpečnosti. Kdyby nebyla ignorována, současné problémy by vůbec nemusely vzniknout. Člověk přijde, podívá se do kamery a rysy jeho obličeje jsou načteny. Systém provede vyhodnocení, dveře se otevřou, peníze jsou vydány nebo proběhne jiná akce. Jaký proces byl ale vlastně realizován? A co z toho vyplývá?

Celý text úvahy najdete zde.

Dokument ani člověka nenahradíš. Zatím

Do Londýna se minulý týden sjeli z celého světa lidé zabývající se bezpečnostními dokumenty. Byla pronesena řada přednášek, proběhla spousta zajímavých diskuzí a bylo představeno leccos nového. Budeme se k tomu na blogu Optaglio vracet. Dnes něco o poměrně zásadní prezentaci Silvia Kolligs-Tuffery z Evropské komise, kde připravují evropský „akční plán“ proti falšování dokumentů. Kdo čekal suchou úřednici a nesmyslná byrokratická nařízení, byl mile překvapen. Paní Kolligs-Tuffery je policistka...

Celý text najdete zde.

Státní správa otevírá zlodějům dveře bytů

Nedávno jsme na tomto blogu upozorňovali na podceňovaný leč velmi závažný problém spočívající v tom, že občané nemají reálnou možnost odlišit pravé policisty od falešných. Stát tedy činí občany bezbranné vůči podvodníkům, když striktně požaduje, aby jeho úředníky respektovali a podřizovali se jim (a stanoví drakonické tresty za porušení tohoto požadavku). Je jasné, že vybavit orgány veřejné moci papírem s razítkem nebo zalaminovanou průkazkou je naprosto bezcenné.

Celý text komentáře najdete zde.

Vítejte na závodní dráze!

Označit produkt tak, aby byl principiálně nepadělatelný, je možné. Vyžaduje to ovšem správnou volbu technologie, nápaditou grafiku a dostatek pozornosti věnovaný komunikaci. Odbornými médii nedávno proběhla zpráva o tom, že Amazon prodává falešné značkové výrobky. To neznamená, že by byl internetový gigant málo poctivý. Není ale v jeho silách prověřit všechny položky, které třetí strany do e-shopu přináší. Je to jen jedna z ilustrací, do jak nesmírně rozsáhlých rozměrů se padělatelské odvětví rozrostlo s rozvojem internetu. OECD odhaduje, že každoročně se na světě prodá padělané zboží za 500 miliard dolarů.

Celý text článku v časopise Sales, marketing, media najdete zde.

Ráj pro falešné policisty

Asi před dvěma týdny se stalo, že na poštu v Ježově na Hodonínsku přišel falešný policista a odnesl si několik desítek tisíc, pod záminkou, že bankovky jsou „kontaminovány“. Není to zdaleka ojedinělý případ. Internetový vyhledávač vás odkáže na desítky podobných případů z posledních let, v české republiky i zahraničí. Narážíme tak na málo diskutovaný, nicméně nesmírně důležitý, aspekt osobních průkazů. Často se o nich hovoří v souvislostech s přechodem hranic a dalšími situacemi, kdy kontrolu provádí policejní složky. Samozřejmě, že potřebují postupovat efektivně a zvládnout prověřit ohromné masy lidí. Nicméně...

Celý text komentáře najdete zde.

Amazon v problémech

Největší internetový obchod světa má problém. Ukazuje se, že mezi zbožím, které prodává, jsou padělky. Těch případů je spousta a ukazují se v podstatě náhodou. Třeba tak, že někdo koupí pouzdro na mobil, zavolá výrobci (v tomto případě firmě LifeProof) a ten mu na základě výrobního čísla sdělí, že se jedná o padělek. Podobných případů přibývá, historky kolují po sociálních sítích a Amazon ztrácí důvěryhodnost. „Kdybyste nakupoval ve Walmartu a zjistil, že ve stejné přihrádce jsou smíchané autentické značkové produkty s padělanými, šel byste tam znovu? Nakupoval byste dál ve Walmartu?,“ ptá se třeba Michael Sacca na blogu Brandisty.

Celý text komentáře najdete zde.

Optaglio zvyšuje aktivitu na severoamerickém trhu

Řadu jednání s představiteli amerického ministerstva vnitřní bezpečnosti (Homeland Security) a mnoha komerčními firmami absolvovali v uplynulých dnech představitelé společnosti OPTAGLIO. „Bylo zajímavé vidět, že mnoho amerických expertů naši firmu znalo. Věděli o našich výzkumných projektech a měli představu o našich technologiích, které jsou dokonce někdy předváděny jako ukázkový příklad velmi pokročilého zabezpečení dokumentů,“ informoval manažer technologií Libor Šustr. Americká zkušenost potvrzuje kritickou důležitost osobních dokladů odolných proti padělání. I když rychle roste zájem o biometrii a na trh vstupuje řada firem s velmi zajímavými řešeními, základním prostředkem prokazování totožnosti je a zůstane doklad. Policista na ulici, prodavač v půjčovně nebo třeba hospodský mající pochybnost o vaší plnoletosti – ti všichni mohou potřebovat jistotu o vaší totožnosti. 

Celý text zprávy najdete zde.

Ochrana pravosti dokumentů jako vizitka státu

Jak je to s ochranou stokoruny nebo dvousetkoruny proti padělání? Najdete na ní základní bezpečnostní prvky jako metalický proužek nebo vodoznak, ale pokročilejší opatření ani náhodou. Nic jako tisk bezpečnostními inkousty nebo dokonce bezpečnostní hologramy. Podrobnější popis najdete na stránce ČNB. A hned se pro srovnání podívejte na novou pětilibrovku. Asi jako Superb proti embéčku ze 70. let. Kdyby se jednalo o momentální úsporné opatření nebo jednorázové podcenění někým v ČNB, nemuseli bychom celé záležitosti věnovat příliš pozornosti. Ale vypadá to spíš na projev celkového přístupu české veřejné správy.

Kompletní text úvahy najdete zde.

Technologie pro ochranu originálních komponent proti padělání

O padělaných komponentách strojů se hodně mluví. Do ochrany proti padělkům se investuje hodně úsilí. Ale výsledek pořád ještě není uspokojivý. Mikrohologramy, zajímavá technologie, se kterou přišlo lochovické OPTAGLIO, snad konečně otvírají cestu k tomu, že bude možné ověřit přímo pravost dílu, aniž by člověk musel spoléhat na záznamy v nějakém systému nebo na značení obalu.

Celý článek z časopisu Tech-magazín najdete zde.

Příběh mikrohologramů - druhá část

Nicméně firma v mikrohologramy pořád věřila. A pořád se pro ně hledalo správné využití. Probíhaly diskuze se zákazníky a obchodními partnery. Zlomový projekt přišel v roce 2010, kdy papírna Neograph Štětí začala vyrábět speciální bezpečnostní papír určený pro výrobu kolků. Přítomnost hologramů umožnila kontrolovat pravost už na základní úrovni použitého materiálu, případně zjistit pravost zpětně z rozmáčeného či jinak poškozeného dokumentu.

Celý text článku najdete zde.

Příběh mikrohologramů - první část

Vynálezce usedne ke stolu, rozsvítí se mu v hlavě a v jeho představě vyvstane úžasný stroj s nepřekonatelnými funkcemi. Za pár týdnů je zahájena výroba, poptávka je okamžitá, vznikají tisíce nových pracovních míst a vynález mění svět. Tak takhle tomu není téměř nikdy. Normální je, že technologická inovace je podložena roky tvrdé práce, spoustou nejistoty a rizikem, že je se jedná o slepou cestu. A je taky normální, že první verze vlastně není až tak dokonalá – že ten skvělý produkt vzniká postupně několik let, kousek po kousku.

Celý text článku najdete zde.

Kdo to dotáhne v životě dál?

Před třemi lety nastupoval jako čerstvý absolvent na místo operátora výrobní linky. Dnes je samostatným laborantem, studuje dálkově vysokou školu a má našlápnuto na ještě lepší pracovní pozici. Úspěch Rudolfa Dubského ve firmě OPTAGLIO je dobrou ukázkou toho, že slova jako „kariérový postup“ nejsou rezervována absolventům prestižních škol v korporacích. Pokaždé je ale třeba splnit dvě podmínky. Dostat dobrou příležitost (což je do určité míry i záležitostí náhody) a chytit tu příležitost za pačesy (což otázkou náhody vůbec není).

Celý text článku najdete zde.

České národní mikrohologramy

Je všeobecně známo, že Česká republika je hokejová a pivní velmoc. Když dojde řeč na techniku, každému naskočí škodovky. Méně hrdí už jsme na české hologramy, i když k tomu je zrovna tolik důvodů. Česká firma Optaglio vyrábí ty nejpokročilejší bezpečnostní hologramy, které chrání dokumenty ve více než padesátce zemí. A vznikla tu i technologie, která vypadá na další převratnou novinku – mikrohologramy.

Celý text článku z Technického týdeníku najdete zde.

Odpor proti biometrii sílí

Dalších pět amerických států připravuje legislativu omezující používání biometrických údajů pro identifikaci osob. Informoval o tom dnes server SecureIDNews.com, Využití biometrických údajů otisk prstu, duhovka, sítnice, geometrie rysů obličeje, hlas  apod. zvyšují pohodlí uživatelů a při použití technologií poslední generace je spojeno s poměrně vysokou spolehlivostí rozpoznání.

Celý text příspěvku najdete zde.

Již 20 let holografickou velmocí

Ti dříve narození si možná vzpomenou na první žasnutí před holografickým obrázkem v Národním technickém muzeu v polovině 80. let. Po první vlně úžasu tehdy přišla otázka, k čemu je to vlastně dobré a rychle se ukázalo, že nová technologie je účinným nástrojem ochrany proti padělkům. Hologram totiž není možné okopírovat. Nebo aspoň tehdy to možné nebylo. Pořád platí, že hologram je nejúčinnější ochranou proti padělatelům, nicméně i v rámci holografie se od té doby vystřídalo několik generací a situace je složitější.

Celý text článku z magazínu Technik najdete zde.

Pět důvodů, proč potřebujeme (a budeme potřebovat)  fyzické doklady a dokumenty

Když se člověk zabývá tím, že opatřuje nejrůznější dokumenty takovými prvky, aby je nebylo možné padělat a aby se mohl každý uživatel okamžitě ujistit o jejich pravosti, narazí občas na celkem logickou námitku. Nejedná se o zanikající odvětví? Nebude tomu už brzy tak, že nebudou existovat žádné fyzické dokumenty a všechno bude obsaženo v informačních systémech?

Mohli bychom kontrovat protinámitkou, že zájem o ochranu fyzických dokumentů spíš stoupá. Ale otázka vyžaduje mnohem zásadnější odpověď. Protože život bez takových dokladů, které můžeme držet v ruce, by moc nefungoval. A kdyby jakž takž fungoval, tak by se nám v něm žilo hodně špatně.

Celý text úvahy najdete zde.

Není hologram jako hologram

Po lednovém článku, kde jsme se zabývali prognózou vývoj hologramů, jak ji formulovali experti společnosti Optaglio (zde) a kde jsme se uvedli, že pod pojmem hologramy se fakticky skrývá několik druhů technologií, se vzápětí vyskytly dotazy požadující upřesnění. A skutečně, neexistuje běžně dostupný text v češtině, který by problematiku rozumně vysvětloval.  Články, na které můžeme narazit, zpravidla zavádí různá třídění podle vizuálních efektů, ale hlouběji nejdou.  Využíváme tedy příležitosti, abychom mezeru doplnili. Budeme se nadále držet pojmu „hologram“, i když se můžeme setkat s názory, že třeba elektronová litografie (viz dále) už fakticky není holografickou technologií, ale že by jí lépe slušelo označení „počítačově syntetizované nanoptické elementy.“

Celý text článku publikovaného na www.sciencemag.cz najdete zde

V korporaci bych se nikdy nedostal k tak pestré a zajímavé práci, říká technolog Ing. Libor Šustr

Ve Spojených státech, Číně, několikrát Indii, a k tomu spousta cestování po Evropě, hlavně Francie, Německo a Anglie.
Když chce člověk hodně cestovat, většinou musí nastoupit do korporace a čekat řadu let, než se dostane na dost vysokou manažerskou pozici. Vy jste teprve pět let po škole.
Mám štěstí, že jako technolog se dostanu k zakázkám, ke strojům i k reprezentaci firmy. S tím vším je spojeno cestování. Jezdím za zákazníky, za dodavateli strojů a na veletrhy.

Před pár dny jste se vrátil z Dubaje. Kde všude jste byl služebně v posledních letech?
Ve Spojených státech, Číně, několikrát Indii, a k tomu spousta cestování po Evropě, hlavně Francie, Německo a Anglie.
Když chce člověk hodně cestovat, většinou musí nastoupit do korporace a čekat řadu let, než se dostane na dost vysokou manažerskou pozici. Vy jste teprve pět let po škole.
Mám štěstí, že jako technolog se dostanu k zakázkám, ke strojům i k reprezentaci firmy. S tím vším je spojeno cestování. Jezdím za zákazníky, za dodavateli strojů a na veletrhy.

Celý text rozhovoru můžete přečíst zde

Blízký východ má zájem o české hologramy

TISKOVÁ ZPRÁVA (1. 2. 2017)  – Nanotechnologické optické prvky vyvíjené a vyráběné v České republice se mohou stát jednou z hlavních zbraní proti falšování pasů a dalších osobních dokladů na Blízkém východě. Zájem o bezpečnostní hologramy české firmy OPTAGLIO potvrdila i konference Intersec, která se konala na konci ledna v Dubaji a která byla zaměřena na bezpečnostní technologie.  Předmětem pozornosti byly zejména mikrohologramy a speciální produkty pro ochranu plastových (polykarbonátových) dokladů totožnosti.

Celou tiskovou zprávu můžete přečíst zde

Hologramy budou menší, krásnější a důležitější

Identifikace osob se ani v budoucnu neobejde bez osobních průkazů nebo jejich ekvivalentů – tedy předmětů, jejichž vlastnictví je zdrojem informace o totožnosti držitele. Vývoj směřuje k tomu, že falšování takových předmětů bude extrémně obtížné a zároveň bude poměrně snadné okamžitě rozpoznat jejich pravost. Klíčovou roli v tom budou hrát hologramy. Uvádí to prognóza vědců ze společnosti OPTAGLIO, která zároveň uvádí, jak budou hologramy příští dekády vypadat.

Celý text článku publikovaného na www.sciencemag.cz můžete přečíst zde.